Princip, který si přiblížíme rozděluje potraviny do 3 skupin, a to podle odlišného způsobu zpracování v trávícím traktu. První skupinou můžeme nazvat jako bílkoviny, druhou jako sacharidy a třetí jako neutrální potraviny.

Potraviny obsahující hodně bílkovin potřebují pro své úspěšné strávení velmi nízké pH, a tudíž hodně kyselé prostředí. U sacharidů je tomu přesně naopak. Ty vyžadují vysoké pH (tedy zásadité prostředí). Jakmile se obě látky tráví spolu, nedochází k jejich optimálnímu rozkladu a v průběhu postupu trávící trubicí může docházet k uvolňování látek ne zrovna optimálních pro fungování organismu. Třetí skupinou je tzv.neutrální skupina, kterou můžeme konzumovat buď samotnou, nebo ji kombinovat libovolně s oběma skupinami (patří sem především tuky a mléčné výrobky).

Pokud se jedná o střídání obou druhů potravin, většinou se uvádí pravidlo, že se celý den jí buď bílkoviny,nebo sacharidy a tyto dny by se měly víceméně střídat. Ti, kdo pochybují o principu této metody zase uvádějí, že když už rozdělovat, tak klidně stačí separovat pouze v rámci jednoho jídla (mezi jídly ovšem musí být významná pauza). Vše je nutno doplnit vyváženým a pravidelným pitným režimem.

Dělená strava – bílkovinné potraviny
Jedná se především o maso a masné výrobky. A to hlavně tepelně upravené. Můžeme použít téměř jakékoli druhy masa. Hlavně hovězí, telecí a skopové (ve formě pečení, řízků, mletých výrobků a bifteků). Ovšem dávejte si pozor a pokud možno se vyhýbejte vepřovému masu (a obecně tučnějším partiím). Pokud se týká úpravy masa, tak se nedoporučuje příprava v trojobalu (a to zejména kvůli strouhance, která patří do druhé skupiny).

Vhodné jsou pak dále všechny možné druhy drůbeže (pečená krůta, krůtí řízky a prsa, krůta na smetaně, kuře). Dále sem patří ryby (pozor, neuzené) a plody moře (losos, okoun, tuňák, makrela, sleď, pstruh, štika, platýs, garnáti, krabi, humr).
Z dalších potravin můžeme stručně jmenovat sójové výrobky, vejce, sýry do 50% tuku a také nízkotučné mléko a mléčné výrobky.
Co se týče nápojů doporučují se zejména ovocné čaje, ovocné víno, bílé a červené víno (hlavně suché – ve sladkém je podstatně více sacharidů) a šampaňské (také hlavně suché).
Patří sem i ovoce, ale pouze některé. Patří sem hlavně citrusy (pomeranč, grapefruit, citron), kyselá jablka a hrušky, broskve, meruňky, třešně, mnohé exotické ovoce (mango, papája, ananas) jahody, maliny… Stejně jako u vína platí, že čím sladší, tím méně se do této skupiny hodí (hlavně jablka a hrušky). Dále i povařená rajčata (i když se nejedná o ovoce – povařením se rajčata stávají mnohem kyselejší).

Dělená strava – sacharidové potraviny
Do této rozsáhlé skupiny patří hlavně celozrnné obilí (pšenice, žito, oves, ječmen, proso, sušená kukuřice a neloupaná rýže) a výrobky z něj (chléb a housky, koláč z celozrnné mouky, těstoviny, krupice – vše celozrnné)
Patří sem také některé druhy zeleniny (hlavně brambory a bramborový škrob,kadeřavá kapusta, cukrová kukuřice) a ovoce (jako např. banány, sladká jablka a hrušky, fíky, hroznové víno, datle). Také sušené ovoce (ovšem ne rozinky).
Z nápojů jsou to hlavně sladidla jako hustá ovocná šťáva a sirupy, a také pivo. No a pokud mluvíme o potravinách s vysokým obsahem sacharidů, tak nesmíme opomenout nejznámější cukerný koncentrát, a to sice med.
Patří sem také praktiky všechny luštěniny kromě sóji.
Rýže je problematická! Někdo ji sem počítá, někdo ne, ale pokud se vyhnete bílé rýži a vezmete si neloupanou, nemůžete nic moc zkazit.

Dělená strava – neutrální potraviny
Jsou v podstatě univerzální potraviny, které je možno konzumovat buď samostatně v rámci jednoho jídla, nebo v kombinaci s jednou z předchozích skupin.
Řadíme sem hlavně tuky a to především oleje lisované za studena (tzv. panenské - zejména slunečnicový a olivový) a neztužené margaríny a máslo.
Dále jsou na pořadu mléčné výrobky s obsahem tuku vyšším než 50%. Jde jednak o zakysané mléčné výrobky (jogurt, kysaná smetana, tvaroh, mléko, kefír – zde ale doporučujeme vše spíše nízkotučné), dále tučnější sýry (okolo 60% - smetanový, máslový, hermelín, mozzarella, Cottage, ricotta).
Z masných výrobků do této skupiny řadíme hlavně uzené výrobky (šunka a jiné uzeniny) a uzené ryby (makrela, pstruh, losos).
A základem je samozřejmě spousta zeleniny, kterou používáme především jako přílohy k předcházejícím 2 skupinám ( lilek, květák, zelené fazolky, brokolice, čínské, červené a bílé zelí, zelený hrášek a čerstvá kukuřice, okurky, česnek, kedluben, mrkev, paprika, feferonky, ředkvičky, ředkev, červená řepa, růžičková kapusta, červené zelí, kysané zelí, celer, špenát, čerstvá rajčata, bílé, kapusta, cuketa, cibule, hlávkový salát, ledový salát…).
Z dalších potravin jmenujme jen ve stručnosti ořechy (raději se vyhněte arašídům), koření a bylinky, houby, droždí, výhonky a klíčky, no a k pití bylinkové čaje.

Závěrem je nutno podotknout, že úspěšnost této metody je různými interprety vysvětlována jinak. Jedni mají za to, že úspěch tkví v tom, že nemícháme dohromady ty druhy potravin, které mají velmi rozdílné způsoby trávení. Obě potraviny tak mohou být stráveny beze zbytku a nedochází tak k dalšímu trávení v dalších částech trávící trubice (přičemž vznikají některé toxiny a jiné škodlivé látky). Jiní interpreti ovšem udávají, že lidský zažívací trakt dokáže dokonale zpracovat i takto rozdílné potraviny. Výhodu spatřují v tom, že si člověk reorganizuje jídelníček, sníží příjem energie (vtip je zejména v konzumaci velkého množství zeleniny – ta obsahuje hodně vlákniny, která naplní žaludek a dává tak pocit nasycení, ale přitom je nestravitelná a neznamená tak žádný energetický příjem). Tělo vlastně „hladoví bez pocitu hladu“, a tak spaluje vlastní rezervy.

I odpůrci tohoto stylu uznávají jednu věc. I když za normálních okolností lidské tělo nemá problémy se zpracováním různorodé potravy, může přesto tento druh stravování výrazně ulehčit a pomoci jedincům se zažívacími problémy. Tento způsob stravování Vás totiž donutí přemýšlet o tom, co jíte a kdy to jíte. Už to může v některých případech pomoci.

Ať už jste zastánci toho či onoho stanoviska, jedno se téhle metodě nemůže upřít, a to sice výsledky. I kdyby tato teorie neměla žádnou vědeckou hodnotu, donutí vás v průběhu sestavování jídelníčku zamyslet se nad příjmem a složením vaší dosavadní stravy (ruku na srdce, ta nebývá většinou nijak extrémně pestrá, ba naopak značně jednostranná).